Projekt VaV

Syntéza poznatků o stavu biodiverzity travních porostů v CHKO Bílé Karpaty s cílem vytvoření metodiky pro zachování biodiverzity tohoto ekosystému

Pro udržení velkého druhového bohatství luk, nejen bělokarpatských, je nezbytné používat vhodný způsob obhospodařování. Nepatřičná údržba nebo naopak úplné opuštění louky vede zákonitě k ústupu a vymizení mnohých druhů, zpravidla těch ohrožených a vzácných. Bohatství zdejších luk přitom nespočívá pouze v rozmanitosti rostlinných druhů a společenstev, ale jeho neméně významnou součástí je také velmi pestrá fauna, mezi jejímiž zástupci bylo zjištěno mnoho pozoruhodných druhů, často velmi vzácných v celoevropském měřítku. Proto je nezbytné pohlížet na bělokarpatské louky jako na celek a péči o ně podřizovat zájmům co největšího počtu živých složek tohoto ekosystému.

Základním předpokladem nastavení vhodného managementu je ovšem znalost aktuálního výskytu jednotlivých druhů organismů a jejich ekologických nároků. Velké množství údajů o rozšíření cévnatých rostlin a vybraných skupin živočichů bylo pro CHKO Bílé Karpaty získáno během zpracovávání předchozího projektu (Analýza biodiverzity v CHKO Bílé Karpaty jako podklad pro stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území - VaV/620/12/03). Vzhledem k obrovské pestrosti živočišné říše je však současné poznání mnoha důležitých živočišných skupin stále nedostatečné. Údaje o bělokarpatském rozšíření zástupců některých zoologických skupin je tedy ještě nezbytné doplnit. Doplněné a aktualizované poznatky o živočiších a rostlinách luk Bílých Karpat pak spolu s údaji o vlivu managementu na vybrané druhy budou základem pro komplexní ekologické analýzy a syntézy směřující předně k vypracování zásad optimálního managementu zdejších lučních biotopů. Společný floristicko-faunistický výzkum tak umožní ucelenější poznání historického vývoje a dynamiky luk Bílých Karpat, bližší pochopení ekologie jejich vzácných druhů a následně i efektivnější péči o ně.

Doplnění potřebných zoologických údajů a následné vyhodnocení všech známých i nově získaných dat směřující k optimalizaci managementu luk je právě úkolem tohoto pětiletého projektu, který byl zahájen v roce 2007. Jeho součástí bude seznámení zemědělských subjektů i širší veřejnosti s významem bělokarpatských travních porostů a jejich biodiverzitou z evropského hlediska a se zásadami vhodné údržby travních porostů s ohledem na různé nároky jednotlivých druhů rostlin a živočichů. Předpokládáme, že zavedení navržených opatření do ochranářské i zemědělské praxe bude mít výrazný pozitivní vliv na udržení biodiverzity a může se stát příkladem pro navrhované managementy i v dalších oblastech České republiky.

Tento projekt je řešen v rámci Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí na léta 2007-2013, podprogramu: SP2 - Udržitelné využívání zdrojů.

Oblast výzkumu: SP2d - Ekosystémy a ochrana biologické rozmanitosti.

Doba řešení: 2007-2011

Řešitelský tým

Český svaz ochránců přírody, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty

RNDr. Ivana Jongepierová, Mgr. Karel Fajmon, Mgr. Katarína Devánová, Mgr. Igor Malenovský, Ph.D., RNDr. Jan Uřičář, Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D., RNDr. Petr Kočárek, Ph.D., Mgr. Anežka Bartošová.

Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

URL: http://www.geoinformatics.upol.cz/
RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D., Mgr. Pavel Tuček, Ph.D., Mgr. Jana Svobodová

Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita

URL: http://botzool.sci.muni.cz/
Mgr. Zdena Otýpková, Ph.D., Prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., doc. Mgr. Lubomír Tichý, Ph.D., RNDr. Michal Horsák, Ph.D., Mgr. Kristina Merunková

Správa CHKO Bílé Karpaty

URL: http://bilekarpaty.ochranaprirody.cz/
RNDr. Ondřej Konvička, Mgr. Miloslav Žmolík, Karel Ovesný

Cíle projektu

•  terénní průzkum vybraných zoologických skupin a shromáždění všech výsledků zoologických průzkumů travních porostů v databázi (Janitor)
•  analýza floristické databáze CHKO Bílé Karpaty
•  analýza a syntéza botanických a zoologických dat z vybraných lučních lokalit (zhodnocení vztahů a trendů (i) v rostlinných společenstvech a jejich prostředí, (ii) ve vybraných indikačních skupinách živočichů a jejich prostředí, (iii) v druhovém složení společenstev různých taxonomických skupin lučních organizmů)
•  sledování vlivu různých způsobů managementu (především rozrůzněnosti a doby seče) na vybrané druhy rostlin a živočichů i travní společenstva
•  stanovení zásad obhospodařování lučních porostů se zohledněním nároků různých skupin organizmů
•  vydání metodické příručky o praktických zásadách managementu z hlediska ochrany vybraných klíčových druhů rostlin a živočichů
•  zpracování návrhu na doplnění Agroenvironmentálních programů a Programu péče o krajinu
•  zvýšení informovanosti o fenoménu bělokarpatských luk mezi místními zemědělci a širokou veřejností v České republice i v zahraničí
•  vydání populárně naučné knihy o významu bělokarpatských travních porostů i o potřebě a způsobu jejich ochrany

Nejdůležitější projektové aktivity v roce 2008

Příprava dvoujazyčné knihy Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains) pro tisk - publikace Jongepierová I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains). - ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. [ISBN 978-80-903 444-6-4] (I. Jongepierová).

Na knize, která je shrnutím většiny současných poznatků o bělokarpatských loukách i názorů na jejich optimální management, se podílelo 73 autorů. Tvoří ji 27 kapitol uspořádaných do 5 tematických bloků (Charakteristika a historie území, Botanika, Zoologie, Výzkumné projekty, Údržba a obnova). Na celkem 461 stranách přináší kniha kromě originálních českých a zestručněných anglických textů také 594 fotografií, mapek a grafů a 92 tabulek.

Dokončení aktualizace fyzicko-geografických dat, tvorba speciálních analytických a informačních nástrojů k hodnocení krajinného pokryvu a první rozsáhlejší krajinné analýzy (V. Pechanec).

a) V průběhu roku byl dokončen vývoj a testování unikátního rozšíření pro GIS na platformě ESRI (ArcGIS 9.2+) s názvem StraKa. Tento program, doposud jako jediný, nabízí v uživatelsky příjemném prostředí sadu nástrojů, které představují praktickou realizaci pokročilých algoritmů pro posuzování struktury krajiny, její diverzity a stability v duchu ekosystémové teorie. Je vytvořen v podobě toolboxu, uživatelské nadstavby softwaru ArcGIS, a je plně funkční pod ArcInfo licencí. Obsahuje české i anglické rozhraní. V základní licenci ArcView fungují pouze nástroje Geometrie, Počet entit, Statistika a nástroj Tvar plošky. Toolbox je rozdělen na dva toolsety: Indexy krajiny a Popis krajiny.
StraKa je včetně manuálu bezplatně k dipozici na adrese http://gislib.upol.cz/aplikace.php.

b) Byl zahájen vývoj mapového serveru, který bude implementovat specifické nástroje a funkce nezbytné pro plnohodnotné zveřejňování výsledku stavu a poznání biodiverzity (včetně výsledků analýz). Všechny práce jsou vedeny pod licencí nekomerčních řešení. V prvotním období se vývoj zaměřil na tvorbu základního designu klienta a vývoj nástrojů umožňující interaktivní převod mezi kódy základních typologických klasifikací krajiny používanými v České republice, tedy systémy BPEJ, SLT a STG. Pomocí tenkého klienta je možno data prohlížet bez instalování speciálního softwaru a bez velkého nároku na hardware.
Pro zobrazení některých prvků je nutno mít nainstalovanou podporu Javy u prohlížeče.

c) Analýza vývoje trvalých travních porostů (TTP) na Horňácku: Předmětem analýzy byl vývoj TTP na celém Horňácku za posledních 70 let. Práce přináší velké množství konkrétních aplikačních výsledků, představujících zachycení vývoje TTP od poloviny 19. století. Stav ve sledovaných obdobích a jejich postupný vývoj je dokumentován mapami, grafy a tabulkami a je ohodnocen řadou krajinných indexů. Práce v metodologické rovině podává ucelený přehled metod pro analýzu a syntézu dat zachycující vývoj krajiny. Při analýzách byly využity prostředky geoinformatiky, včetně vyvinutých a testovaných extenzí. Teoretická část může současně sloužit jako obecný metodický návod na analýzy obdobného typu kdekoliv v České republice.

d) Detailní analýza abiotických faktorů, krajinného pokryvu a struktury krajiny pro jednotlivé subkvadráty středoevropské mapovací sítě zasahující do CHKO Bílé Karpaty. Data byla průměrována pro mapovací kvadráty III. úrovně. Získaná data byla předána pracovníkům Ústavu botaniky a zoologie MU Brno pro následnou vícerozměrnou analýzu.

Doplnění nálezové databáze měkkýšů Bílých Karpat - do stávající databáze bylo naimportováno několik set verifikovaných záznamů a byly vytvořeny první mapy rozšíření (V. Pechanec, J. Dvořáková, M. Horsák).

Pilotní vyhodnocení databáze prostorového rozmístnění druhů cévnatých rostlin v Bílých Karpatech (Z. Otýpková, M. Chytrý, L. Tichý).

Značné úsilí bylo v tomto roce věnováno zkompletování a úpravě dílčích databází, jež jsou nezbytné pro další analytické zpracování diverzity flóry bělokarpatských travinných porostů v krajinném měřítku. Především byla připravena floristická databáze Bílých Karpat BKFLORA (Jongepier & Pechanec 2006), v níž jsou uloženy současné i historické floristické údaje z literatury, rukopisných prací, inventarizačních průzkumů, herbářových sběrů a floristického síťového mapování z let 2003-2006. Vzhledem k rozdílnému původu dat a sporné věrohodnosti některých údajů bylo nutné tuto databázi nejprve důkladně "očistit" od zjevných záměn, překlepů vzniklých při zadávání do databáze v programu SurveyPro, nepravděpodobných výskytů druhů apod., aby nedošlo ke zkreslení výsledků analýz.
Pročištěná bělokarpatská floristická databáze byla převedena do programu JUICE (Tichý 2002), kde byly provedeny pilotní analýzy druhového složení a prostorového rozmístění různých skupin druhů v jednotlivých čtvercích. Pro grafické zobrazení výsledků posloužil program Dmapw (Morton ined.). Cílem bylo prověřit vyváženost druhového složení ve všech čtvercích, se zvláštním zřetelem na travinnou vegetaci. Současně šlo o prověření, zda je kvalita existujících floristických dat taková, aby výsledky jejich analýz daly realistický a spolehlivý obraz floristické diverzity území a byly ekologicky interpretovatelné. Pro snadnější interpretace bylo využito údajů o biologických vlastnostech rostlinných druhů z databáze BiolFlor a údajů o jejich stanovištních nárocích vyjádřených prostřednictvím Ellenbergových indikačních hodnot (Ellenberg et al. 1992). Pro zjištění hlavních rozdílů v druhovém složení jednotlivých čtverců byla použita numerická klasifikace programem TWINSPAN (Hill 1979), který je zakomponován v programu JUICE.

Použitá literatura
Ellenberg H., Weber H. E., Düll R., Wirth W., Werner W. & Paulißen D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. 2nd ed. - Scripta Geobot. 18: 1-258.
Hill M. O. (1979): TWINSPAN. A Fortran program for arranging multivariate data in an ordered two-way table by classification of the individuals and attributes. - Cornell University, Ithaca.
Jongepier J. W. & Pechanec V. (2006): Atlas rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty. - ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.
Tichý L. (2002): JUICE, software for vegetation classification. - J. Veg. Sci. 13: 451-453.

Zahájení studia extrémně velké floristické diverzity lučních porostů a jejích příčin v kontrastu se sousedními oblastmi (Z. Otýpková, K. Merunková, J. Dvořáková).

Na vybraných stepních lokalitách na jižní Moravě (mimo CHKO Bílé Karpaty) a v Bílých Karpatech byly zapsány fytocenologické snímky na velikostech ploch 1 m2 a 100 m². Zjišťovány byly i údaje o abiotickém prostředí (pH a obsah prvků v půdě, hloubka a vlastnosti půdy, pokryvnost opadu apod.) a také byla odebírána nadzemní biomasa rostlin pro další analýzy prvků. Paralelně na studovaných plochách probíhal malakozoologický výzkum. Biomasa a vzorky půdy byly analyzovány na obsah živin ve firmě Agrolab spol. s r.o. v Troubsku. Celkově bylo tímto způsobem v roce 2008 zpracováno 38 lokalit, z toho 16 v Bílých Karpatech.

Na vybraných čtyřech lokalitách bylo zahájeno sledování jednoročního ponechání části porostů ladem s cílem posoudit vliv ponechání jeden rok nepokosených pásů na skladbu lučních společenstev (K. Fajmon, K. Devánová, I. Jongepierová).

Na čtyřech lokalitách (Čertoryje, Velká Javořina, Hutě, Kaňoury) byly založeny trvalé plochy za účelem sledování vlivu jednoročního nepokosení na luční vegetaci. Během června bylo na každé lokalitě v bloku se šachovnicovým uspořádáním rozmístěno deset trvalých ploch o velikosti 1,5 × 1,5 m, na nichž byl zároveň zaznamenán výchozí stav (metodou fytocenologického snímkování v procentické škále). Uvnitř těchto ploch byly zvlášť vytyčeny a zapsány také plošky o velikosti 0,5 × 0,5 m. Začátkem července bylo vždy pět ploch na lokalitě pokoseno (kontrolní plochy) a pět ponecháno do příštího roku ladem (plochy s pokusným zásahem).

S cílem získat lokálně platné údaje o vlivu seče na společenstva vybraných skupin bezobratlých živočichů bylo zahájeno dlouhodobé sledování v NPR Čertoryje (I. Malenovský).

Bylo zahájeno sledování vlivu mozaikovité seče na diverzitu lučních bezobratlých živočichů, přičemž součástí mozaiky bylo také ponechání nepokosených pásů. Za modelovou lokalitu bylo zvoleno ochranné pásmo NPR Čertoryje, kde byla použita mozaikovitá seč (některé plochy byly sečeny do konce května, některé do poloviny července, některé do konce srpna a některé toho roku vůbec). Srovnávací (kontrolní) plochou byla místa patřící do většího bloku sečeného v jednom termínu (do poloviny července) na stanovištích sklonem, orientací i vegetací podobných pokusným plochám. Vzhledem k opakování (každá varianta včetně kontroly měla 3-4 opakování) bylo dohromady studováno 18 plošek, na nichž bylo zapsáno také druhové složení cévnatých rostlin včetně odhadu jejich abundance (třístupňová škála). Sběr bezobratlých smýkáním proběhl ve čtyřech termínech od května do září - před každou plánovanou sečí a po poslední seči. Vzorky jsou ve zmraženém stavu uchovávány v Entomologickém oddělení Moravského zemského muzea v Brně, kde budou postupně též zpracovány.

Sledování vybraných lučních lokalit zaměřené na více taxonomických skupin - cévnaté rostliny, rovnokřídlí, denní a noční motýli, střevlíkovití brouci a další pozemní bezobratlí živočichové (I. Jongepierová, O. Konvička, K. Devánová, J. Uřičář, J. Holuša, P. Kočárek, K. Fajmon).

Cévnaté rostliny byly zapisovány v pětistupňové škále abundance během několika návštěv v různých obdobích vegetační sezóny. Průzkum nočních motýlů a rovnokřídlého hmyzu měl formu základních inventarizačních průzkumů. Důležitou součástí závěrečných zpráv bylo zhodnocení současného stavu sledovaného území, způsobu a kvality jeho údržby a navržení případných změn managementu pro zachování či zvýšení jeho biologické hodnoty s ohledem na studované živočišné skupiny. Pozemní bezobratlí byli odchytáváni do zemních pastí, které byly vybírány přibližně v jednoměsíčních intervalech. Materiál průběžně podle taxonomických skupin třídil pan P. Kandrnál. Přednostně určováni jsou brouci z čeledi Carabidae.

Pokračovalo sledování zástupců čeledi hořcovitých (Gentianaceae) a ověřování jejich historických lokalit (K. Devánová, I. Jongepierová, P. Batoušek, V. Ondrová, K. Fajmon).

Sledování slovenských populací žluťáska barvoměnného (Colias myrmidone), na moravské straně v současnosti nepotvrzeného (L. Víťaz, P. Deván).

Na slovenské straně byl Colias myrmidone v roce 2008 zjištěn na dvou hlavních lokalitách - Žalostiná a Ostrý vrch - a na několika přilehlých, případně menších izolovaných lokalitách (Víťaz, Deván, Devánová, Filípek). Výskyt tohoto druhu se podařilo potvrdit i na nové lokalitě ve Strážovských vrších (Pajger). Ke schválení byl připraven plán péče o žluťáska, který předpokládá i jeho šíření na přilehlé lokality na Moravě. Některé plochy, na nichž byl žluťásek barvoměnný zjištěn, byly v minulosti hnojené či rozorané, proto bude nutné věnovat pozornost i zatravňovaným plochám a přizpůsobit jejich management tak, aby se tu případné snůšky tohoto druhu neničily. V roce 2009 bude zejména v oblasti Machové (komplex luk nejbližší současným slovenským lokalitám žluťáska) přizpůsobený management tak, aby vyhovoval požadavkům žluťáska barvoměnného. Jde hlavně o mozaikovité kosení, které začne v květnu.

Nejdůležitější projektové aktivity v roce 2009

Byla zpracována modelová studie zabývající se faktorovou analýzou výskytu vybraných druhů denních motýlů a cévnatých rostlin a také studie věnovaná stanovení potenciálu krajiny na příkladu severní části CHKO Bílé Karpaty a zpřístupnění výsledků za využití internetových technologií (V. Pechanec).

a) Faktorová analýza výskytu vybraných druhů rostlin a živočichů – při této studii byl modelován výskyt vybraných 111 druhů denních motýlů v CHKO Bílé Karpaty na základě známého výskytu těchto motýlů a ohrožených druhů cévnatých rostlin (v obou případech šlo o prezenčně-absenční data ze síťového mapování). Podrobnou metodiku i výsledky uvádí Janoška (2009). Výstupem jsou obecně formulované rovnice vyjadřující závislost výskytu denních motýlů na vyšších rostlinách. Tyto rovnice mohou pomoci zejména při simulacích, kdy budeme zjišťovat, jak by se změnilo rozšíření daného druhu motýla při změně podmínek prostředí, které by se projevily ve změně rozšíření některého rostlinného druhu. Výsledky práce tedy mohou být použity k hodnocení zásahů do krajiny. Získané výsledky se dále zpracovávají metodami pokročilé geostatistiky. Vedlejším výsledkem studie je geostatistický slovníček pro oblast modelování enviromentálních dat (ke stažení zde).

b) Stanovení potenciálu krajiny a zpřístupnění výsledků za využití internetových technologií – na základě prostudování literatury byla navržena vlastní metodika stanovení krajinného potenciálu pomocí GIS prostředků. Tento postup byl algoritmizován v prostředí ModelBuilder a převeden na skript v jazyce Python. Následně proběhlo testování algoritmů a jejich modifikace. Výsledný algoritmus byl aplikován na vymezené zájmové území (severní část CHKO Bílé Karpaty) a byly vytvořeny kartografické výstupy – mapy krajinného potenciálu pro sledované aktivity, mapa optimálního využití krajiny, lokalizace konfliktních ploch a územních rezerv pro jednotlivé aktivity a navržení změn ve využití území (podrobně viz Janíková 2009).

Na konci roku započaly práce zaměřené na výzkum datových struktur pro uložení prostorových dat v nekomerčních databázích a návazné možnosti analytických dotazů na datová pole typu GEOMETRY.

Použitá literatura:
Janíková V. (2009): Stanovení potenciálu krajiny a zpřístupnění výsledků za využití internetových technologií. – Ms. [Dipl. pr.; depon in: Kat. geoinf. Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.]
Janoška Z. (2009): Faktorová analýza výskytu vybraných botanických a zoologických taxonů. – Ms. [Bak. pr.; depon in: Kat. geoinf. Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.]

Vyhodnocení databáze prostorového rozmístění druhů cévnatých rostlin v Bílých Karpatech pokročilo do podoby odborného článku, který bude publikován v časopise Biologia (Z. Otýpková, M. Chytrý, L. Tichý, V. Pechanec).

Na základě loňských úprav floristických dat a dat o abiotickém prostředí, krajinném pokryvu a struktuře krajiny, excerpovaných z datového skladu GIS, byly v letošním roce provedeny analýzy distribuce floristických dat v krajinném měřítku a faktorů, které toto rozmístění druhů nejvíce ovlivňují. Pro vizualizaci hlavních rozdílů v druhovém složení jednotlivých čtverců byla použita numerická klasifikace metodou TWINSPAN (Hill 1979), který je zakomponován v programu JUICE (Tichý 2002). Jednotlivé oblasti byly charakterizovány pomocí abiotických faktorů a rozdíly stanovištních nároků druhů byly vyjádřeny prostřednictvím Ellenbergových indikačních hodnot (Ellenberg et al. 1992). Výsledky jsou již připraveny k publikaci v podobě rukopisu pro časopis Biologia (Otýpková et al. 2011).

Použitá literatura:
Ellenberg H., Weber H. E., Düll R., Wirth W., Werner W. & Paulißen D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. 2nd ed. – Scripta Geobot. 18: 1–258.
Hill M. O. (1979): TWINSPAN. A Fortran program for arranging multivariate data in an ordered two-way table by classification of the individuals and attributes. – Cornell University, Ithaca.
Otýpková Z., Chytrý M., Tichý L., Pechanec V., Jongepier J. W. & Hájek O. (2011): Floristic diversity patterns in the White Carpathians Biosphere Reserve, Czech Republic. – Biologia (in press).
Tichý L. (2002): JUICE, software for vegetation classification. – J. Veg. Sci. 13: 451–453.

Pokračovalo studium extrémně velké floristické diverzity lučních porostů a jejích příčin v kontrastu se sousedními oblastmi (Z. Otýpková, K. Merunková, J. Dvořáková).

V roce 2009 pokračoval zápis fytocenologických snímků stepní vegetace na jižní Moravě a v Bílých Karpatech, navíc rozšířen i o vybraná stepní území na Slovensku. Celkem bylo navštíveno 53 lokalit – 18 v Bílých Karpatech, 15 v přilehlých územích jižní Moravy a 20 na Slovensku. Spolu s daty z předchozích sezón je tak k analýzám připraveno 91 snímků ze dvou různých velikostí ploch. Na základě těchto dat již byly provedeny některé úvodní analýzy.

Sledované proměnné byly rozšířeny o vlhkostní charakteristiky lokalit. V dubnu byla na 9 lokalitách (4 v Bílých Karpatech – Čertoryje, Zahrady pod Hájem, Bílé potoky a Dubiny; zbylých 5 na jihomoravských stepích) nainstalována vlhkostní čidla ThetaProbe k dlouhodobému sledování půdní vlhkosti v průběhu vegetační sezóny. Výsledky umožní jasnou odpověď, zda je půdní vlhkost důležitým faktorem určujícím druhovou bohatost studované vegetace – některé hypotézy o druhové bohatosti bělokarpatských luk vychází z předpokladu, že flyšové podloží je jednak dlouhodobě schopno držet vodu, jednak v létě na povrchu nepravidelně vysychá, což umožňuje koexistenci vlhkomilných a suchomilných rostlin (Klimeš 2008).

Použitá literatura:
Klimeš L. (2008): Druhové bohatství luk. – In: Jongepierová I. [ed.], Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains), pp. 89–94, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Pokračovalo sledování jednoročního ponechání části porostů ladem s cílem posoudit vliv ponechání jeden rok nepokosených pásů na skladbu lučních společenstev; průběžné výsledky byly prezentovány formou přednášky na konferenci Management travních porostů krasových oblastí (K. Fajmon, K. Devánová, I. Jongepierová).

Ke hlavním průběžným závěrům patří poznatek, že už po jednoročním nepokosení nastává statisticky průkazná změna v pokryvnosti druhů a druhovém složení, v pokryvnosti stařiny, mechů i bylinného patra a průměrné výšky porostu. Záleží přitom na lokalitě (různé vegetační typy reagují na nepokosení odlišně) a také na měřítku sledování (výrazněji se změny projevily na větších plochách – 1,5 × 1,5 m). Některé změny (mírný pokles druhové bohatosti, vyšší pokryvnost bylinného patra), jež nastaly jak na nekosených, tak na kosených plochách, korelují s průměrnou produktivitou lokality (odhad biomasy pomocí talířového měřidla).

Sledování vybraných lučních lokalit zaměřené na více taxonomických skupin – cévnaté rostliny, rovnokřídlí, denní a noční motýli, střevlíkovití brouci a další pozemní bezobratlí živočichové. (O. Konvička, K. Devánová, J. Uřičář, J. Holuša, P. Kočárek).

Tato část projektu pokračovala v roce 2009 průzkumem bezobratlých, kdy byly stejnou metodikou jako v minulém roce inventarizovány další z ohromady 33 vybraných lučních lokalit.

Pokračovalo sledování zástupců čeledi Gentianaceae a ověřování jejich historických lokalit. Hlavní pozornost byla přitom zaměřena na nejohroženější taxony této čeledi – zástupce rodu hořeček – Gentianella. (K. Devánová, I. Jongepierová, P. Batoušek, V. Ondrová, K. Fajmon).

Současné známé rozšíření hořečků v Bílých Karpatech je shrnuto v osmém pokračování řady Additamenta ad Floram Reipublicae Bohemicae (Hadinec & Lustyk 2009).

Použitá literatura:
Hadinec J. & Lustyk P. [eds] (2009): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae VIII. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 44: 185–319.

Na jaře 2009 byla zahájena distribuce dvoujazyčné knihy Louky Bílých Karpat/Grasslands of the White Carpathian Mountains (Jongepierová 2008). Dostaly ji všechny obecní a městské úřady, knihovny a nevládní organizace na území CHKO Bílé Karpaty, Jihomoravský a Zlínský krajský úřad, Ministerstvo zemědělství, vybraná muzea, knihovny vybraných univerzit a vědecké knihovny v České republice, které o ni projevily zájem. Byla poskytnuta také řadě univerzit v rámci Evropy. (I. Jongepierová).

Dne 6. února 2009 proběhl křest této knihy v rámci pravidelného zasedání Botanické sekce při Správě CHKO Bílé Karpaty, kterého se zúčastnila téměř polovina z jejích 73 autorů. Druhý, oficiální křest se uskutečnil 31. března 2009 v knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze. Během roku vyšlo také několik recenzí této publikace (v časopisech Živa, Zprávy České botanické společnosti a Bílé-Biele Karpaty). Dne 3. října 2009 byly Louky Bílých Karpat oceněny Zvláštním čestným uznáním ministra životního prostředí.

Použitá literatura:
Jongepierová I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat (Grasslands of the White Carpathian Mountains). – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. [ISBN 978-80-903 444-6-4]

Pro vlastníky a uživatele pozemků i další subjekty zabývající se údržbou bělokarpatských travních společenstev byla ve spolupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty připravena dvanáctistránková příručka formátu A5, která shrnuje doposud získané zkušenosti s údržbou těchto luk (ke stažení zde). (Z. Piro)

Nejdůležitější projektové aktivity v roce 2010

V roce 2010 byla za pomoci geografických informačních systémů a vícerozměrných statistických metod zpracována studie hodnocení závislosti výskytu rostlin na přírodních podmínkách a stanovení významnosti faktorů ovlivňujících tuto závislost. Byly také zjištěny možnosti prostorových nadstaveb nekomerčních databází a praktického využití fuzzy množin v geografických informačních systémech. Pro budoucí analýzu časoprostorové fragmentace vybraných lučních lokalit v Bílých Karpatech byly připravovány datové soubory (V. Pechanec).

a) Pro hodnocení závislosti výskytu rostlin na přírodních podmínkách a stanovení významnosti faktorů ovlivňujících tuto závislost byl vytvořen vícerozměrný lineární regresní model pro predikce biodiverzity, určující faktory regresního modelu, jenž předpovídá přítomnost/absenci jednotlivých taxonů. Celkem vznikly tři modely – jednoduchý model ze samotných faktorů, jednoduchý model s interakcemi, počítající jak s jednotlivými faktory, tak s jejich interakcemi, a model s eliminovanými faktory, ve kterém jsou vyřazeny nevýznamné faktory a interakce. Celé řešení je doprovázeno rozsáhlým skriptem programu R, který je k dispozici u autora (Geletič 2010).

b) Výsledkem rešerše možností prostorových nadstaveb nekomerčních databází (KIMPL 2010) je přehled stávajících řešení takovýchto nadstaveb (PostGIS, MyGIS, JanGeoDB, Spatial for SQLite). Zahrnuje informace o podporovaných datových typech, operacích pro vstup a správu geodat, o dostupnosti a závislosti rozšíření i základního schematu datového modelu. Prakticky jsou dokumentovány procesy a požadavky pro vstup základních datových typů do databáze a základní manipulace s nimi (INSERT, UPDATE geometrické i atributové složky, DELETE) v prostředí PostGIS, MyGIS, JanGeoDB a SpatialSQLite. Testování se věnovalo jak operacím z konzole pomocí jazyka SQL, tak z libovolné desktop aplikace.

c) Zhodnocení stavu implementace teorie fuzzy množin a fuzzy logiky do geografických informačních systémů bylo provedeno na dvou příkladech, jež mají názorně ukázat možnosti těchto nástrojů a pracovních metod. Prvním řešeným problémem bylo pomocí klasické a fuzzy teorie množin vymezit čtyři kategorie sklonu svahů a obě možnosti postupu srovnat. Druhým příkladem bylo využití fuzzy logiky při srovnání sklonů svahů odvozených z rozdílných digitálních modelů reliéfu. Pro podrobnou metodiku i výsledky studie viz práci Caha (2010).

Použitá literatura:
Caha J. (2010): Implementace fuzzy množin v běžně dostupných GIS produktech a jejich praktické využití. – Ms. [Dipl. pr.; depon in: Kat. geoinf. Univ. Palackého, Olomouc.]
Geletič J. (2010): Využití vícerozměrných statistických metod pro hodnocení závislosti výskytu rostlin na půdních faktorech a stanovení významnosti faktorů ovlivňujících tuto závislost. – Ms. [Dipl. pr.; depon in: Kat. geoinf. Univ. Palackého, Olomouc.]
Kimpl L. (2010): Prostorové nadstavby nekomerčních databází – vstup a správa geoobjektů. – Ms. [Bak. pr.; depon in: Kat. geoinf. Univ. Palackého, Olomouc.]

Vyhodnocení databáze prostorového rozmístění druhů cévnatých rostlin v Bílých Karpatech pokračuje srovnávací studií druhové diverzity tří rozdílných krajinných celků (Bílé Karpaty, Pálava a Podyjí) a jejich hlavních vegetačních typů (Z. Otýpková, D. Michalcová, M. Chytrý, L. Tichý).

Cílem této studie je srovnání jednotlivých složek diverzity (alfa, beta a gama) různých vegetačních typů a tří krajinných celků s velkou diverzitou, v nichž je dokončeno i síťové mapování flóry (Bílé Karpaty, Podyjí a širší okolí Pálavy se Soutokem Moravy a Dyje). Diverzita krajinných celků byla hodnocena na dvou úrovních – i) v krajinném měřítku pomocí dat z kvadrátů síťového mapování a ii) na úrovni vybraných vegetačních typů pomocí fytocenologických snímků. Získány jsou zatím pouze pilotní výsledky, jež poukazují na vyšší alfa diverzitu, ale nižší beta a gama diverzitu Bílých Karpat ve srovnání s druhými dvěma územími.

Studium extrémně velké floristické diverzity lučních porostů a jejích příčin v kontrastu se sousedními oblastmi pokročilo do analytické části. Pomocí regresních stromů byly analyzovány získané enviromentální proměnné s cílem zjistit, jaké faktory nejvíce ovlivňují druhovou bohatost v jednotlivých oblastech (Bílé Karpaty, jižní Morava a Slovensko) a zda jsou tyto faktory stejné na dlouhém geografickém gradientu (analyzovány všechny snímky dohromady) (Z. Otýpková, K. Merunková).

Pokud se analyzovala data ve velkém geografickém měřítku (celý datový soubor), pro druhovou bohatost byly určující zejména klimatické faktory – úhrn srážek a teplota. Pokud se analyzovala každá oblast zvlášť, neměly ale zásadní roli. V případě Bílých Karpat je vyšší druhová bohatost v místech s vyšší biomasou a na mírných svazích, popř. na místech s nízkou pokryvností mechového patra. Naproti tomu na jižní Moravě a Slovensku je vyšší diverzita na hlubších půdách nebo na půdách hlinitých či jílovitých a na místech s vyšší pokryvností mechového patra. Tyto faktory souvisejí s delším udržením vody v půdě a její dostupností rostlinám. Z hlediska vlivu na druhovou bohatost luční vegetace byly testovány také obsahy živin v půdě a biomase. Analyzováno bylo také poměrné zastoupení častých a vzácných druhů a složení společenstev z pohledu funkčních vlastností druhů.

V rámci doplnění znalostí o půdní vlhkosti coby potenciálně významné proměnné pokračovalo její měření. Jednak šlo o navázání na loňská měření vlhkostními čidly ThetaProbe na dalších 9 lokalitách (opět 4 v Bílých Karpatech a 5 na jižní Moravě), jednak o doplněk k tomuto měření, kterým bylo zapojení čidel umožňujících odečítat vlhkost z různých hloubek (10, 20, 30 a 40 cm). Takováto čidla byla nainstalována na 35 lokalitách (19 v Bílých Karpatech a 18 na Moravě), kde probíhalo měření každé tři týdny. Všechna měření probíhala od dubna do konce října.

Pokračovalo sledování jednoročního ponechání části porostů ladem s cílem posoudit vliv ponechání jeden rok nepokosených pásů na skladbu lučních společenstev, letos to bylo druhý rok po nepokosení poloviny dílčích plošek a rok po opětovném pokosení všech ploch, kdy se již mohl uplatnit vliv obnovené seče. Výsledky jsou zatím ve stádiu zpracování (K. Fajmon, K. Devánová, I. Jongepierová).

S cílem získat lokálně platné údaje o vlivu seče na společenstva vybraných skupin bezobratlých živočichů pokračovalo dlouhodobé sledování v NPR Čertoryje (I. Malenovský).

V roce 2009 byly plochy obhospodařovány stejným způsobem jako v roce 2008, kromě toho, že byly posečeny v předchozím roce neposečené plochy varianty B. Pro rok 2010 byl plánován naprosto stejný režim jako v roce 2008. Na všech plochách byl 7. června 2010 uskutečněn první odběr vzorků hmyzu stejnou metodikou jako v roce 2008. Vzhledem k abnormálně vlhkému a studenému jaru v tento termín dosud nebyly posečeny plochy varianty K. Bohužel v následujících týdnech i s přihlédnutím k průběhu počasí zemědělci nerespektovali požadavek na mozaikovitý management ploch odpovídající pokusu a koncem června posekli svah v údolí Járkovce celý, bez ohledu na rozmístění studijních ploch, s ponecháním jen několika rozlohou zanedbatelných neposečených pásů. Jelikož vzniklý stav již neumožňoval smysluplné pokračování pokusu, tak bohužel zůstane omezen na údaje z roku 2008 a jediného jarního odběru z roku 2010.

V roce 2010 dále pokračovalo třídění vzorků z roku 2008 na jednotlivé indikátorové skupiny, tj. křísy, ploštice a brouky, u kterých v rámci tohoto sledování předpokládáme vyhodnocení do druhové úrovně (zbytek materiálu je však zachován pro případné pozdější použití). Třídění se ukázalo jako časově velmi náročné, takže se jeho plánované dokončení posune až do zimy 2010/2011. Poté bude následovat determinace cílových skupin a vyhodnocení veškerých získaných údajů.

Bylo dokončeno sledování vybraných lučních lokalit zaměřené na více taxonomických skupin – cévnaté rostliny, rovnokřídlí, denní a noční motýli, střevlíkovití brouci a další pozemní bezobratlí živočichové (I. Jongepierová, O. Konvička, K. Devánová, J. Uřičář, J. Holuša, P. Kočárek, K. Fajmon).

Tato část projektu pokračovala i v roce 2010 průzkumem bezobratlých, kdy byly inventarizovány další z dohromady 33 vybraných lučních lokalit. Nové zoologické poznatky získané v této části projektu v posledních letech jednotnou metodikou na vybraných lučních lokalitách budou v nejbližší době použity pro komplexní srovnávací analýzu těchto lokalit, která umožní zjištění vztahů mezi zastoupenými skupinami organizmů navzájem i mezi organizmy a podmínkami jejich prostředí. Nedílnou součástí těchto analýz budou také informace o vegetačním krytu – druhové soupisy cévnatých rostlin s odhadnutými abundancemi. K tomuto účelu bylo v letošním roce na všech 33 zájmových lokalitách zapsáno také floristické složení. Botanická inventarizace neprobíhala na celých lokalitách, ale na jednohektarových plochách vymezených v rámci lokalit. Kromě soupisu druhů byly pro jednotlivé druhy zaznamenány také jejich pokryvnosti na pětistupňové semikvantitativní škále. Všechny plochy byly navštíveny pouze jednou, a to v období od 9. června do 5. července 2010.

Tak jako v předchozích letech, i letos pokračovalo sledování zástupců čeledi Gentianaceae a ověřování jejich historických lokalit. Z dosud známých nálezů byly pro většinu hořcovitých Bílých Karpat vytvořeny podrobné datové vrstvy pro GIS, na jejichž základě byly v rámci diplomové práce Petry Pospíšilové vytvořeny také prediktivní modely výskytu jednotlivých druhů v CHKO Bílé Karpaty (Pospíšilová 2010). V letošním roce došlo k výraznému propadu populačních četností všech bělokarpatských populací hořečků. Jednou z možných příčin tohoto nebývale nepříznivého stavu může být neobvykle deštivé počasí během jara i části léta (K. Devánová, I. Jongepierová, J. Němec, K. Fajmon).

Použitá literatura:
Pospíšilová P. (2010): Analýza vhodných lokalit dalšího možného výskytu vybraných druhů rostlin v CHKO Bílé Karpaty na základě stanovených podmínek. – Ms. [Bakal. pr.; depon. in: Kat. fyzic. geogr. geoekol. Přírod. fak. Ostrav. univ., Ostrava.]

Značný objem práce byl odveden také na opravách a doplňcích bělokarpatské databáze floristických údajů BKFLORA, která ke konci roku 2010 obsahuje přes 491 000 položek (J. W. Jongepier).

Jednalo se především o:
•  sjednocení typů zdrojů (terénní záznam, herbář, fytocenologický snímek atd.) provázaných s konkrétním uvedeným zdrojem,
•  sjednocení citací zdrojů, opravování formálních nedostatků a vyhledávání chybějících údajů ve zdrojích,
•  sjednocení jmen autorů a vyhledávání chybějících iniciá,l
•  sjednocení popisů lokalit, rozdělení popisů biotopu a popisů lokalit,
•  opravení chybně uvedených kvadrantů,
•  opravení diakritiky a pravopisných chyb ve všech položkách s výjimkou položky POZN,
•  příprava exportu do dvou větších databází.

V rámci osvěty fenoménu bělokarpatských luk pro místní zemědělce i širokou veřejnost byly letos připraveny k tisku čtyři informační letáky (NPR Zahrady pod Hájem, Moravské Kopanice, Příroda Nedašovska a Mokřady Bílých Karpat) (I. Jongepierová, O. Konvička, J. Němec, J. W. Jongepier, D. Jongepier, D. Uhýrková, K. Fajmon).

S cílem získat lokálně platné údaje o vlivu seče na společenstva vybraných skupin bezobratlých živočichů pokračovalo dlouhodobé sledování v NPR Čertoryje (I. Malenovský).

Pro rok 2010 byl plánován stejný režim obhospodařování studijních ploch a odběr vzorků hmyzu jako v roce 2008, který by umožnil vyhodnocení stavu po dvou letech. Vzhledem k průběhu počasí (abnormálně vlhké a studené jaro) zemědělci bohužel nerespektovali náš požadavek na mozaikovitý management ploch odpovídající pokusu a koncem června posekli svah v údolí Járkovce celý bez ohledu na rozmístění studijních ploch, s ponecháním jen několika rozlohou zanedbatelných neposečených pásů. Vzniklý stav již neumožňoval smysluplné pokračování pokusu, který tak bohužel zůstane omezen na údaje z roku 2008 a jediného odběru z roku 2010, provedeného v červnu ještě před zahájením seče. V roce 2010 pokračovalo třídění vzorků z roku 2008 na jednotlivé indikátorové skupiny, tj. křísy, ploštice a brouky, u kterých v rámci tohoto sledování předpokládáme vyhodnocení do druhové úrovně (zbytek materiálu je však zachován pro případné pozdější použití). Třídění se ukázalo jako časově velmi náročné, takže se jeho plánované dokončení posune až do zimy 2010/2011. Poté bude následovat determinace cílových skupin a vyhodnocení veškerých získaných údajů.