Ocenění a vyznamenání

Ocenění "Příroda děkuje"

Dne 1.2.2019 proběhla tradiční akce Botanická sekce ve Veselí nad Moravou, na které byli oceněni tří naši členové vyznamenáním „Příroda děkuje“, a to pan doc. Ing. Milan Králíček, CSc., Ing. Václav Tetera, CSc. a Ladislav Tomčala.

Z této akce byl vyhotoven záznam Televizí Slovácko, který můžete zhlédnout zde.

Ladislav Tomčala

Ladisalav Tomčala začal spolupracovat se ZO ČSOP Bílé Karpaty při mapování starých a krajových odrůd ovocných dřevin od konce 80. let. V roce 1991 pro naši organizaci vysázel genofondový sad ve Velké nad Veličkou, o který se od té doby každoročně stará. V letech, kdy epidemie šarky decimovala sady posvátných slivoní spolu s dalšími spolupracovníky rozpoznal toleranci Durancií a velmi se zasloužil o její renesanci v Bílých Karpatech. To byl zásadní přínos pro záchranu regionálního genofondu slivoní, tradičně používaných na výrobu pálenek.

Kromě mapování na Horňácku se podílel i na mapování v dalších obcích Bílých Karpat, především na Kopanicích. Již 20 let každoročně lektoruje Jarní řez ovocných dřevin, který byl o pár let později rozšířen i o Letní řez.

Pan Tomčala je známý i v dalších organizacích ČSOP, zabývajících se záchranou genofondu ovocných dřevin, protože se koncem 90. let aktivně účastnil seminářů a exkurzí s touto tématikou. V oblasti Horňácka je vyhlášeným ovocnářem, který je vždy ochotný se podělit o své dlouholeté zkušenosti a poradit všem zájemcům a má tak velkou zásluhu o návrat mladých stromků starých a místních odrůd ovocných dřevin do krajiny Bílých Karpat.

Ing. Václav Tetera, CSc.

Ing. Václav Tetera, CSc. začal spolupracovat se ZO ČSOP Bílé Karpaty při mapování starých a krajových odrůd ovocných dřevin od konce 80. let.

Tradiční staré odrůdy jsou jeho celoživotní láskou, které propadl již v době studií. Krásné stromy jabloní, hrušní i slivoní ho provázejí celým životem. Toto téma řeší vždy velmi poctivě, kriticky a s dokladnou podporou literárních pramenů. Jeho encyklopedické znalosti jsou prostě neuvěřitelné a pomáhají nalézt naprosto nečekaná rozuzlení mnoha záhad spojených s bádáním nad historií šíření ovocných odrůd krajinou Čech, Moravy a Slezska.

Má velkou zásluhu na tom, že se program záchrany starých a místních odrůd dostal do celorepublikového povědomí, několik  let byl i odborným garantem tohoto programu. Je v pravém slova smyslu jedním z otců zakladatelů hnutí za záchranu genofondu starých odrůd ovocných stromů.

Výsledky mapování v Bílých Karpatech zpracoval ve velmi zdařilé publikaci Ovoce Bílých Karpat, která byla publikována v roce 2006 v nákladu 2000 kusů a v roce 2014 vyšel její dotisk 1500 kusů. Příručka je dnes vzorem solidní regionální pomologie a je neocenitelnou pomůckou pro další lidi, kteří usilují o návrat vysokých ovocných stromů do krajiny.

Ing. Tetera je pro svou vysokou pomologickou erudici známý i v dalších organizacích ČSOP, zabývajícími se záchranou genofondu ovocných dřevin. Řadě organizací pomáhá s determinací i různými odbornými radami, týkajícími se pěstování apod.

Jeho nadšení a ochota spolupracovat velmi významně ovlivnily rozšíření tohoto programu po celé republice a to i mimo ochranářskou veřejnost.

Doc. Ing. Milan Králíček, CSc.

Doc. Ing. Milan Králíček, CSc. začal spolupracovat s naší organizací již v 80. letech z pozice vedoucího Správy CHKO Bílé Karpaty. V roce 1984 z regionu odešel, další spolupráce začala před 15 lety, kdy se stal oponentem projektů VaV Analýza biodiverzity v CHKO Bílé Karpaty jako podklad pro stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území (2003-2006) a Syntéza poznatků o stavu biodiverzity travních porosů v CHKO Bílé Karpaty s cílem vytvoření metodiky pro zachování biodiverzity tohoto ekosystému (2007-2011), včetně posudku publikace Louky Bílých Karpat (2008).

Zapojil se ale také do mapování denních a nočních motýlů a mimo to byl ochotný poskytovat různé odborné rady, týkající se především údržby lučních porostů s ohledem na motýly včetně přednášek pro veřejnost na toto téma. Nepřehlédnutelná je také jeho odborná i popularizační publikační činnost, např. monografická studie o motýlech jihovýchodní Moravy.

V rámci osvětové činnosti uspořádal řadu přednášek, hojně navštěvované je zvláště jeho noční svícení v létě na Boršovských loukách. Podílel se i na inventarizačních průzkumech stepních lokalit v okolí Kyjova a návrhu obnovního managementu. 

RNDr. Ivana Jongepirová a Ing. Jan Willem Jongepier

přínos v teoretickém a zejména praktickém managementu lučních ekosystémů s vysokou biodiverzitou, za mimořádnou a dlouhodobou popularizační práci v oblasti ekologické výchovy v oblasti Bílých Karpat a v rámci celé ČR a za mezinárodní propagaci vědeckých i ochranářských výsledků.

Kromě toho jsou organizátory širší ekologické práce, výzkumu Bílých Karpat (připomněl bych velkou a mimořádnou knižní monografii a další díla), patří k matadorům metodologie péče o chráněná území, využití (efektivní) existujících finančních dotací z různých zdrojů atd. Kromě toho dlouhodobě působí v regionu při výchově mládeže a zájemců o ochranu přírody a vytváří jakýsi ekologický “hub“ v oblasti Bílých Karpat, kde se potkávají odborníci, studenti a manažeři chráněných oblastí a rezervací doslova z celého světa.

Lze konstatovat, že především jejich zásluhou patří Bílé Karpaty k odborně nejlépe zpracovaným velkoplošným chráněným územím u nás. Oba se zásadní měrou podíleli na publikaci Ekologická obnova v České republice shrnující v české a anglické mutaci výsledky praktické ekologie obnovy u nás, a která byla vydána u příležitosti 8. evropské konference o ekologické obnově pořádané v r. 2012. Publikace byla velmi pozitivně přijata účastníky z celého světa a udělala České republice dobrou reklamu. Ivana Jongepierová byla platnou členkou organizačního výboru zmíněné konference.

Cena ministra životního prostředí

V roce 2009 získala Zvláštní čestné uznání naše členka Ivana Jongepierová jako hlavní editorka publikace Louky Bílých Karpat .

Laureátem Ceny ministra životního prostředí se také stal i Jan Willem Jongepier, který pochází z Nizození a nyní je jeho domovem Morava. Je odborníkem na botaniku a mykologii. Za jeho práci zmíním např. analýza biodiverzity v CHKO Bílé Karpaty či vytvoření floristické databáze BKFLORA. Působil i v ekologické výchově - řídil Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty.

Obě ocenění předal ministr životního prostředí Ladislav Miko v pražském Divadle Járy Cimrmana.

Cenou ministra životního prostředí se tradičně oceňují významné osobnosti v ochraně a péči o životní prostředí.

Více informací na stránkách ministerstva životního prostředí na odkaze zde.