Projekt SALVERE

Mezinárodní projekt "SALVERE": Polopřirozené travní porosty - zdroj pro vylepšení biodoverzity (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement)

V letech 2008 - 2011 byl realizován mezinárodní projekt SALVERE, jehož cílem bylo využít zachovalé polopřirozené travní porosty s bohatým druhovým spektrem původních druhů jako zdroje hodnotného materiálu pro založení nových lokalit s vysokou přírodní hodnotou. Projekt byl realizován v rámci Operačního programu Nadnárodní spolupráce (OPNS) Střední Evropa na podporu společných projektů a spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).

Nositelem projektu v České republice byla OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská Rožnov - Zubří. Naše organizace se zapojila do řešení dílčí části projektu číslo 1CE052P3 "Polopřirozené travní porosty - zdroj pro zlepšení biodiverzity (SALVERE)". Naším úkolem bylo založení demonstračních ploch k získávání semen ze zdrojových lučních společenstev svazu Mesobromion a jejich aplikace na obnovovanou plochu.

Travní porost na vybrané zdrojové ploše v lokalitě Vojšické louky (ochranné pásmo NPR Čertoryje) byl botanicky a fenologicky hodnocen, dále byla provedena vlastní sklizeň zdrojového materiálu, tj. sklizeň "zeleného" sena a sklizeň semen kartáčovým sklízečem. Sklizený materiál byl přenesen na pokusné plochy v Malé Vrbce, kde sloužil k založení pokusných ploch, které byly v letech 2009 až 2014 botanicky sledovány (i po ukončení projektu).

Cíle

Extenzivně obhospodařované polopřirozené travní porosty (nejvýznamnější typ lokalit s vysokou přírodní hodnotou, tzv. High Nature Value Farmland - HNVF) mohou být dobrým zdrojem semenného materiálu použitelného pro zakládání nových ploch s vysokou přírodní hodnotou. Obvykle jsou totiž bohaté na původní (regionální) druhy a z tohoto důvodu mohou být sklízeny pro získání hodnotného materiálu využitelného k rozšíření takovýchto ploch.

Hlavním cílem projektu bylo:
• Zdokonalení metod sklizně semen produkovaných v polopřirozených travních porostech.
• Sjednocení a upřesnění šetrných metod pro vytvoření nových ploch s vysokou přírodní hodnotou.
• Předávání informací ke konečným uživatelům a široké veřejnosti pro rozvoj trvale udržitelných metod ve sklizni semen v polopřirozených travních porostech.

Struktura

Koordinátorem projektu SALVERE byl Michele Scotton z University Padova, Itálie.

Projekt byl mezi jednotlivými partnery rozdělen do šesti tzv. pracovních balíčků, které byly zaměřené na jednotlivé aspekty a dílčí cíle projektu.

Náplní prvního pracovního balíčku bylo řízení celého projektu a koordinace jednotlivých pracovních skupin a všech partnerů v rámci programu.

Druhý pracovní balíček zajišťoval veškerou komunikaci související s projektem. Jednalo se tedy o běžnou komunikační platformu, která vedle interní komunikace zajišťovala také vedení mediální kampaně zahrnující publikační činnost, tvorbu příruček, průvodců a webových stránek pro širokou uživatelskou sféru.

Třetí pracovní balíček definoval, vymezoval a vyhodnocoval význam zemědělské půdy vysoké přírodní hodnoty (HNVF - high nature value farmland) v jednotlivých zemích zúčastněných partnerů a zkoumal místní legislativu ovlivňující HNVF.

Studium produkce semen nejvýznamnějších druhů v polopřirozených travních porostech a jejich další charakteristika, jako jsou výnos a kvalita semen, byly úkolem čtvrtého pracovního balíčku. Experiment probíhal v různých typech lučních porostů vyskytujících se v zastoupených zemích, shodně pak u všech partnerů na ovsíkových loukách svazu Arrhenatherion, které se nacházejí v celém regionu Střední Evropy a byly vybrány jako modelové zdrojové plochy pro získání semen umožňující srovnání na středoevropské úrovni. Další náplní bylo také modelování produkce semen u těchto významných druhů.

Hlavním cílem pátého pracovního balíčku bylo hodnocení množství a kvality semenného materiálu sklizeného různými technikami ze zdrojových (donorových) polopřirozených travních porostů v různých ekologických podmínkách (např. sklizeň "zeleného" sena, výmlat nebo kartáčování zdrojových luk aj.). Hodnotila se rovněž ekonomická efektivnost jednotlivých sklizňových metod a jejich případný nepříznivý vliv na společenstva zdrojových luk.

V šestém pracovním balíčku byly zakládány nové lokality s vysokou přírodní hodnotou s využitím semen regionálního původu sklizených různými technikami. Byly použity různé metody aplikace materiálu na obnovované plochy (mulčování zeleným a suchým senem, aplikace vymláceného nebo vykartáčovaného materiálu) a hodnotila se úspěšnost obnovy.

Na zdrojových plochách na Vojšických loukách kromě sklizně semen lučních druhů pomocí kartáčového sběrače bylo každoročně zapsáno také druhové složení vegetace s pokryvnostmi druhů a před každým kartáčováním také fenologie zastoupených lučních druhů. Na receptorových plochách na pokusném poli u Malé Vrbky byly dvakrát v sezóně (červen a září) na trvalých plochách zapsány fytocenologické snímky. Z nakartáčovaného materiálu byly odebrány vzorky, z nichž byl proveden rozbor obsažených semen.

Z výsledků bylo patrné, že jako nejvhodnější termín ke kartáčování semen pro obnovu druhově bohaté louky se jeví přelom června a července (období hlavního dozrávání porostotvorných trav), vhodné je však kombinovat sběr v tomto termínu také se sběrem na konci srpna (dozrávají ve větší míře mnohé druhy širolistých bylin).

Ve dnech 11.–12. května 2010 proběhl mezinárodní workshop v Radějově s názvem Changes and limitations of using regional seed mixtures, na jehož organizaci se podílela naše organizace.

Ve dnech 16.–20. května 2011 proběhl mezinárodní workshop v Bernburgu s názvem Restoration of Habitat Quality and Re-introduction of Target Plant Species in Grasslands and Heathlands, jejž se za naši organizaci účastnila I. Jongepierová s přednáškou "Grassland restoration using regional seed mixtures in the Bile Karpaty Mts., Czech Republic."

Důležitým výsledkem tohoto mezinárodního projektu je kniha Practical Hanbook for Seed Harvest and Ecological Restoration of Speciesrich Grasslands, jejímiž editory jsou M. Scotton, A. Kirmer a B. Krautzer. Na konci roku 2011 byla v úzké spolupráci s VST Zubří připravena do tisku také její česká verze s názvem Praktická příručka pro ekologickou obnovu travních porostů. Na 128 stránkách čtenáře seznamuje s různými způsoby zatravnění, zkušenostmi s těmito metodami z několika evropských zemí i radami, jak nejlépe postupovat (viz e-shop).