V posledních letech došlo v podhorských oblastech Bílých Karpat k rozvoji pastvy masných plemen ovcí a dobytka. Současný způsob pastvy se však liší od tradičního a neví se, jak budou luční společenstva reagovat. Zatímco se dá předpokládat, že pozitivní bude na pastviny svazu Cynosurion, není však jasný vliv na původní kosené květnaté louky svazu Bromion. Pro jednotlivá společenstva je proto nutné stanovit dobu pastvy, intenzitu (počet zvířat na ha) i optimální složení stáda (ovce, kozy, dobytek) a nejvhodnější plemeno.
Tento projekt byl řešen v letech 2000-2003. Bylo do něho zapojeno několik spolupracovníků formou dílčích úkolů. Jednalo se o botanický monitoring, zoologický monitoring zahrnující studium křísů a ploštic, střevlíkovitých brouků a dále mnohonožek, suchozemských stejnonožců, žížalovitých a roupicovitých jako zástupců půdní fauny. Výsledky byly zpracovávány v prostředí GIS, dále byly shromažďovány zemědělské údaje o stádech a způsobu pastvy a historické údaje k pastevnímu hospodaření v této oblasti.
Z botanického hlediska byl sledován vliv pastvy na vybraných lokalitách na základě pravidelného monitoringu trvalých ploch. Kromě toho se botanici snažili podchytit a vyhodnotit všechny plochy na území CHKO, na kterých se v současné době pase.
Na základě statistického zpracování vegetačních dat bylo zjištěno, že hlavními faktory, které se podílejí na diferenciaci travinobylinné vegetace Bílých Karpat jsou: historie daného území, abiotické charakteristiky stanoviště a půdní reakce. Byly vymezeny jednotlivé typy porostů a jejich vztah k pastevnímu hospodaření, na základě této klasifikace lze konstatovat, že: porosty dlouhodobě pasené v režimu kontinuální pastvy inklinují ke krátkostébelné vegetaci sv. Cynosurion. Vysokostébelné fytocenózy sv. Arrhenatherion a Bromion erecti se vyskytují zejména na kosených loukách a v okrajových, méně intenzivně spásaných, částí pastvin. Z analýzy snímkového materiálu vyplývá, že nejvyšší druhové bohatosti sice dosahují společenstva subxerotermních trávníků pod minimálním vlivem pastvy (hlavně MZCHÚ). Ovšem na dlouhodobých pastvinách se také vyskytují druhově bohaté fytocenózy s řadou ohrožených druhů rostlin, které se často vyznačují nižší konkurenční schopností (Orchidaceae) a jsou proto závislé na potlačování dominantních druhů a disturbancích půdního povrchu, které také podporují jejich generativní reprodukci. Z praktických doporučení pro management botanicky cenných území se jeví jako velmi vhodné uplatnění režimu rotační pastvy (příp. nejlépe pastvy kůlové) nebo podzimního přepásání otav, které na rozdíl od pastvy kontinuální umožňuje existenci většího množství druhů s různými životními strategiemi.
Monitoring půdní fauny Zoologický monitoring probíhal pouze na trvalých kosených a pasených plochách na okraji NPR Jazevčí, v PR Drahy, PP Záhumenice a v degradované ovčí pastvině ve Strání. V letech 2002-2003 byly sledovány vybrané skupiny půdní makrofauny (žížalovití, mnohonožky, stonožky a suchozemští stejnonožci), kdy byl proveden jarní a podzimní odběr půdních vzorků. Další materiál včetně střevlíkovitých byl získáván pomocí padacích zemních pastí. Odběr vzorků křísů a ploštic se uskutečnil během dvou vegetačních sezón v letech 2001 a 2002 metodou smýkání.
Studium přineslo řadu základních a velmi cenných údajů o skladbě společenstev vybraných sledovaných druhů na kosených a pasených travnatých biotopech Bílých Karpat. Výsledky však jednoznačně nezodpověděly otázky vlivu pastvy na bezobratlé živočichy obývající dané typy ekosystémů. Některé dílčí údaje naznačily negativní vliv pastvy na diverzitu a další parametry populací studovaných skupin.
Pasení dobytka však podmiňuje výskyt jiných čeledí hmyzu včetně brouků vázaných na exkrementy.
Na základě získaných výsledků byly zpracovány všeobecné požadavky na režim v pastevních areálech v MZCHÚ a v I. a II. zónách chráněných území.
V letech 2003-2005 byl řešen projekt "Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO" (VaV/620/11/03) (blíže viz Výroční zpráva za rok 2005).